Zpravodaj klubu 2009
4. 2. 2009
Zpravodaj 2009
Klubu pěstitelů citrusových a jiných užitkových tropických a subtropických rostlin v Brně
Vydává klub citrusářů v Brně pro vnitřní potřebu členů, vydáno v prosinci 2008
.
.
.
Na úvod několik slov předsedy klubu :
.
Vážení přátelé ,
Dovolte mi , abych touto cestou poděkoval všem , kteří se podíleli na činnosti našeho klubu.Obětovali jste nemálo volného času a mnozí i při nemalých zdravotních problémech.Většina akcí patřila mezi ty podařené , někdy se vyskytly nedostatky většinou nezaviněné našimi členy .
Zásluhou Dany Dostálové ,Luboše Sitaře a Ivo Nováka jsme měli tři krásné zájezdy.
První zájezd jsme měli na Olomoucko - navštívili jsme semenářskou firmu SEMO
Smržice pak skleníky Flory Olomouc a nakonec zahradnický areál firmy Horizont .
Na druhém zájezdě jsme využili tradiční pohostinosti Petra Brože a navštívili ještě další dvě citrusářské sbírky v jeho okolí ( Říhovi a Koldovi s nezapomenutelnými medovinami ).
Třetí zájezd byl zorganizován především Ivo Novákem a umožnil nám shlédnout výstavu citrusářů Praha ve skleníku areálu Botanické zahrady Praha.
Zásluhou Ivo Nováka máme internetové stránky na vysoké úrovni . Jejich návštěvnost je vysoká a zájem návštěvníkú to jen potvrzuje .
Poděkování patří Ivě Hažmukové a Milanu Býčkovi za vydávání našeho Zpravodaje .
Musím konstatovat , že je škoda , že máme tak málo autorů .Abych byl objektivní , tak i já si musím zamést před vlastním prahem .
Diskuzní klub se konal jednou měsíčně ve Středisku volného času – Lužánky , jejíž organizaci má na starosti Standa Piler .Po diskuzním klubu vždy následovala výborová schůze.Pro dobrý chod organizace je nutné , abychom se scházeli všichni.Jak v předcházejících letech , tak i letos se někteří nedostavili a nebo nevěnovali některým problémům pozornost .No a pak bylo nutné řešit některé věci dodatečně telefonicky nebo e-maily což bylo časově i finančně náročné .Někteří členové se nemohli zúčastnit pro vážné zdravotní problémy.Zápisy zpracovala a vyhotovila Hana Kubíčková a já jí touto cestou také děkuji .
Přednášky konané v areálu Nemocnice u sv. Anny organizoval především Honza Urbánek a po počátečních přesunech , nezaviněných našimi členy , jsme zásluhou Dany Dostálové našli místo v posluchárně u vrátnice v tak zvané klauzuře .
Přednášky byly zaměřeny na biologickou ochranu ochranu , stavební materiály vhodné pro stavbu skleníku (polykarbonáty) . Náhradou za některé přednášky byl realizován diskuzní klub , kde Milanem Býčkem za pomoci Standy Pilera nám byly promítnuty presentace snímků z našich zájezdů .
Ve Středisku volného času – Lužánky jsme na jaře realizovali v několika termínech přeroubování přinesených rostlin .První a třetí termín byl úspěšný.Druhý termín byl zklamáním neboť mnoho přihlášených se nedostavilo .
Ve dnech 2. až 4. listopadu jsme zvládli úspěšně výstavu citrusů a užitkových subtropických a tropických rostlin.Výstava byla úspěšnější nežli v předchozích letech a děkuji všem , kteří se na ní podíleli.Závěrem bych chtěl popřát všem členům ,pěstitelům i příznivcům hodně zdraví,pěstitelských úspěchů, osobní spokojenosti a dobrou vůli do Nového roku.
Váš předseda Jiří Trávníček
.
KIWI – morfologická charakteristika rostliny
Oldřich Čapek , Brno
Kořenový systém je podobný vinné révě , je bohatý a mocně se rozrůstá a je obrostlý početnými vlasovými kořínky . Tyto vlasové kořínky se rozvíjejí nejvíce mělce v zemině. Proto je zapotřebí , především v ranném růstu rostliny zajistit prohnojenou , ale při tom lehkou a propustnou půdu pro kořenový systém .
Kmínek vytváří zpočátku jako vinná réva , stářím však mohutní a při dobré péči dosahuje po třiceti letech síly kmene až 20 cm v průměru .
Boční větve vyrůstají velice rychle , denní přírůstek je až 5 cm o tloušťce 1 cm a mohou dosáhnout až 8 metrů . Délka internodií se pohybuje od 4 cm (při pomalém růstu ) až do 20 cm ( při bujném růstu ) . V každém případě boční větve potřebují oporu o které bude pojednáno dále .
Mladé výhonky rozlišujeme na vegetativní a plodonosné ( květné ) .Zalamováním v kolínkách upravujeme vzrůst rostliny.
Olistění : listy jsou srdčitého tvaru poměrně veliké ( 15 – 30 cm ) , na líci tmavě zelené , vespod světle zelené , porostlé jemnými chloupky . Vzhledem k tomuto olistění dochází k velké transpiraci vody a proto rostlina vyžaduje veliké množství vláhy a vysokou vzdušnou vlhkost vzduchu .
Květy jsou dvojího druhu : funkčně samčí a funkčně samičí , které mají zakrnělé prašníky se sterilním pylem . Samčí květy pak mají zakrnělé pestíky . Podle květů dělíme rostliny na samčí a samičí .Je to jediný znak , kterým se rostliny rozlišují.Opylení rostlin se děje větrem , hmyzem. Nejlepším opylovačem je včela . Květy se tvoří na výhonech v paždích prvního až osmého listu a to z dvouletého dřeva jak na samčí , tak i na samičí rostlině .
Plod je mnohosemenná bobule , tvar a velikost jsou odvislé od odrůdy . Exokarp je kožovitá slupka , porostlá chloupky , mezokarp je dužnina zelené barvy , endokarp je potom rosolovitá hmota s velkým počtem (až 1000 ) drobných černých semínek .Plod se konzumuje po oloupání slupky celý , semena nepůsobí rušivě .Chuť je neopakovatelná , mírně nakyslá a mnozí tvrdí , že je složena z chuti jahody , banánu a ananasu . ( záleží na stupni zralosti až přezrání v době konzumace ( . obsahuje velké množství kyseliny askorbové (vitamin C ) a další vitaminy – A , B1 , B2 , PP .
Vlastní pěstování:kivi jako vytrvalá rostlina prochází několika růstovými obdobími.Juvenilní období začíná od výsevu ,případně zakořenění řízku , do počátku kvetení a je rozdílně dlouhé . Vegetativní období 3 – 4 roky , generativní 6 – 7 let . Období plodnosti trvá mnohdy přes 30
let ( jsou známé rostliny botanických zahradách se stářím 70 let , které plodí ) .Vlastní růst rostliny je ovlivněn teplotou , světlem a vláhou .Rostlina začíná rašit již při +8°C . Velký vliv má i způsob řezu . Silný řez urychluje rašení , slabý jej zpomaluje . S narůstající jarní teplotou začíná růst mladých výhonů , které jsou velmi choulostivé na nízké teploty .
Vegetativní výhony ( neplodící ) rostou většinou na spodní třetině dřeva z minulého roku . Zakracujeme je o 2/3 délky , aby nestínili rostlinu a aby ponechaná třetina byla zálohou pro nasazení plodonosného obrostu pro příští rok .Plodonosné výhony vyrůstají na obojím loňském dřevě . Na plodonosných obrostech však jen v úžlabích za posledním nasazeným a dozrálým plodem .Rostlina kvete cca 7 až 15 dní .
Růst plodů : Rozeznáváme v podstatě 5 fází a to 1. až 9. týden plod narůstá a semena dosahují konečnou velikost . Od 9. do 12. týdne se plody zaoblují a semena se začínají barvit .Od 12. do 17. týdne jsou již plody zaobleny a semena dostávají tmavou barvu . O 17. do 21 . týdne semeno černá a od21. do 23. týdne plody dostávají konečnou velikost a tvar , konečnou barvu a semena se lehce oddělují od rosolovité dužniny.Na podzim při poklesu teplot nastává opad listů a v zimě nastává tzv. zimní klid v optimální délce 10 až 12 týdnů .
..
.
KIWI – rozmnožování
Oldřich Čapek , Brno
Rozmnožování aktinidií je generativní a vegetativní .
1.GENERATIVNÍ – semena získáváme ze zralých plodů , oddělíme je od dužniny ,opereme a necháme oschnout v pokojové teplotě .Semena rychle ztrácejí klíčivost a proto je uschováváme v sáčcích z plastických hmot při teplotě +4 až +5°C.Tímto je možné uchovat klíčivost po dobu
4 – 6 měsíců .Optimální teplota pro klíčení je kolem 20 °C a více,Zemina musí být humózní a přiměřeně vlhká .Zaléváme podmokem .Vyrostlé malé semenáče pikýrujeme , ve dvou letech očkujeme nebo roubujeme .Je to nutné , protože jen 10 – 25% jsou semenáčky samičího pohlaví, začínající plodit 6. až 7. rokem a mnohdy mají plody horší jakosti .
2.VEGETATIVNÍ – řízkování , očkování , roubování .
a.řízkování – řízky řežeme v zimním období ze středně dřevnatých výhonů , dlouhé 20 – 30 cm báze, máčíme ve stimulátoru a sázíme do poloviny délky do připraveného substrátu , mírně vlhkého a pod stálou teplotou v rozmezí 18 – 20 °C .Řízky bereme buďto zelené nebo polovyzrálé.
Zelené řízky řežeme koncem jara nebo počátkem léta se třemi až čtyřmi očky .Spodní listy odstraníme zcela a vrchní zkrátíme na polovinu .Máčíme ve stimulátoru a sázíme do substrátu při teplotě 20 – 25 °C a vysoké relativní vlhkosti vzduchu 90 – 95% .
Polovyzrálé řízky řežeme od poloviny července do poloviny srpna a postup je stejný jak bylo popsáno výše , přičemž se dá konstatovat , že tento způsob je nejúspěšnější .
b. Očkování na spící očko se provádí na dvouletou podnož , silnou 8 – 12 mm .Měsíc před očkováním podnože seřízneme ve výšce cca 20 cm .Očkujeme v druhé polovině srpna a první dekádě září . Očka bereme dobře vyvinutá z jednoletých výhonů .Očkujeme co nejníže při zemi a na jaře zakrátíme podnož asi 10 cm nad očkem , vypučený výhon z ujatého očka uvazujeme k pevné opoře , aby rostl přímo vzhůru a vytvářel základ kmínku . V srpnu potom podnož zařízneme těsně nad očkem a dobře zamažeme řez voskem nebo odzkoušeným , nepálivým latexem .
c.Roubování – provádí se v jarním období , nejlépe anglickou kopulací .
Odrůdy.
ABBOTT – odrůda vhodná pro severnější a méně teplá stanoviště . Vypěstoval ji v roce 1930 sadař Abbott. Je to nejplodnější a nejvíce rozšířená odrůda .Má podlouhlé plody až 70 gramů těžké .Při chladném uskladnění dlouho vydrží.Ve vápnitých půdách ráda trpí chlorózou , jako řízkovanec je napadána kořenovým háďátkem .
ALLISON – má jméno po prvním pěstiteli aktinidie na Novém Zélandu a byla vyšlechtěna v roce 1920 z odrůdy Abbott . Plody má o něco větší než Abbott , je však méně úrodná a proto je v současných výsadbách řídce zastoupena.
BRUNO – je spontánní semenáč náhodně nalezený v roce 1920 .Rozmnožovat ho začal Bruno H. Just , po kterém dostala jméno .Plody mají hmotnost až 90 gramů, jsou však podlouhlé .
Má kratší skladovací dobu nežli dva předem jmenované odrůdy .
MONTY – je novější odrůda , vyšlechtěná v roce 1950. Má drobnější plody do 60 gramů , zraje později ale plody snesou nejdelší uskladnění .Ze všech odrůd je nejodolnější proti kořenovému háďátku .Potřebuje záhřevné a úrodné půdy .
HAYWARD –objevená v roce 1920 Haywardem Wrightem . Pozdě vykvétá,dozrává v prosinci , úrodnost je o třetinu nižší než ostatní odrůdy což vyvažuje většími plody ( až do 170 gramů ).
Na trhu převyšuje ostatní odrůdy svou vůní a chutí .
.
.
Rozšíření pěstování kiwi – hlavní pěstitelské země .
Oldřich Čapek , Brno
Nový Zéland .Zde se pěstuje kiwi již od roku 1906 kdy bylo dovezeno z Číny .Na začátku to byl zájem pěstitelů o krásné smetanově bílé květy s velkými až talířovitými a vějířovitými listy.Vejčité plody s hnědou plstěnou slupkou připomínaly vajíčka a opeření národního ptáka Nového Zélandu a to vedlo k perfektnímu marketingovému názvu .Od roku 1910 již byla první tržní úroda.Plantáže se pro malý zájem začaly zakládat až po mnoha letech a to v roce 1940 kdy konečně byl již zájem o tyto plody.V roce 1953 bylo již 31 hektarů produkčních výsadeb a prodalo se 200 tun ovoce. Podle posledních údajů se v zemi produkuje ročně přes 20 000 tun tohoto chutného ovoce a velká část se exportuje.
USA – Kalifornie. I když nemají takovou tradici jako Nový Zéland , přesto dosahují vysokých sklizní s výtěžností okolo 20 tun na hektar.Překážkou většího rozšíření je vysoká cena a jiné levnější druhy ovoce na trhu .
Evropa . V současné době v Evropě jsou největší pěstitelé Italové , kteří předstihli Francii i Španělsko a Řecko.K nám se nejvíce dováží kiwi z Itálie protože italská produkce je levnější,dostupnější s lepší skladovatelností.
Rozšiřováním pěstebních ploch zajistilo světové producentské prvenství Itálii za ní se zatím na druhém místě drží Nový Zéland a pak pokračuje Chile , Francie , Japonsko , Řecko a USA.
.
.
AKTINIDIE
Oldřich Čapek, Brno
Rod Actinidia patří do čeledi Actinidiaceae , řádu Theales.Rozděluje se do podčeledi a druhů . Je rozšířen do mnoha podnebních pásem , od chladné Sibiře až po jihovýchodní Asii.V kulturní formě se rozšířila až na Nový Zéland a do Austrálie, USA a Ruska a jeho bývalých satelitů a dobývá si přes jižní část Evropy i středoevropské krajiny .
Aktinidii jako rod první pojmenoval v roce 1821 přírodověc Wallich ,když objevil v Nepálu druh Actinidia callosa .Existují dvě moderní klasifikace rodu Actnidia a je rozumné a užitečné Vás s nimi seznámit .
Klasifikace Dunnova dělí rod Actinidia do 4 sekcí a 24 druhů .
1.sekce: Ampulliferae: má 6 druhů:A.melandra FRANCH. ,rufa MIQ . , giraldii DIELS., polygama MIQ . , tetramera MAXIM. , valvata DUNN .
2.sekce :Leiocarpae má pouze jeden druh A. kolomikta MAXIM.
3.sekce : Vestitae zahrnuje 13 druhů : A. championy BENTIL. , holotricha FINET a
CAGN. , atrigosa HOOCK a THOMS. , hemsleyana
DUNN . , chinensis PLANCH. , henryi DUNN . , rudis
DUNN . , davidii FRANCH . , lanceolata DUNN . ,
lanata HEMSL . , fulvicoma HANCE . , pachyphylla
DUNN . , eriantha BENTIL .
4.sekce : Maculatae obsahuje tři druhy : coriacea DUNN. , callosa LINDL. , rubricaulis
DUNN.
Nezařazen zůstává druh actinidia fortunati .
Čínský botanik Hui – Lin – Li v roce 1952 Dunnovo členění rozšířil a rozeznává celkem 36 druhů ve čtyřech sekcích :
1.sekce Strigosae má 9 druhů : A. rudis DUNN , rubus LÉV , melliana HANDEL a MANZETTI , holotricha FINET a GAGN , petelotii DIELS , henryi DUNN , strigosa HOOK a THOMS , hemsleyana DUNN , arisanensis HAYATA .
2.sekce Leiocarpa zahrnuje 10 druhů : A. kolomikta MAXIM , polygama MAXIM , valvata DUNN , tetramera MAXIM , meloides LI , kwansiensis LI , melanandra FRANCH , hypoleuca NAKAI , purpurea REHDER , arguta PLANCH .
3.sekce Maculatae obsahuje 10 druhů : A. rubrricaulis DUNN , fortunatii FINET a GAGN , coriacea DUNN , asymetrica F. CHUN , pilosula STAPF , venosa REHDER ,trychogyna FRANCH , glabra LI , sabiaefolia DUNN , callosa LINDL .
4.sekce Stallatae má 5 druhů : A. latifolia GARDN a CHAMP , eriantha BENTL , chinensis PLANCH , fulvicoma HANCE , lanceolata DUNN .
Mimo tyto skupiny stojí 2 druhy : Actinidia kiusiana KOIDZUMI , longicauda F. CHUN.Ve výše jmenovaných druzích nejsou zahrnuti kříženci – hybridy (na příklad Actinidia fairchildii = A. arguta x A. chinensis )
Nejvýznamnější je nejstarší actinidia chinensis , která byla údajně popsána v staročíské encyklopedii v 7.století před našim letopočtem s přívlastkem ovoce chuti a věčné mladosti , který je platný dodnes .
DALŠÍ DRUHY RODU ACTINIDIA PĚSTOVANÉ PRO PLODY I.
Actinidia ARGUTA Planch.
Je to vzrůstná poměrně mrazuvzdorná odrůda .Patří k drobnoplodným aktinidiím typu kolomikta se kterou patří do stejné sekce.Má velkou řadu novošlechtěnců jak v Evropě, Americe i v Asii.
Lodyhy arguty jsou hnědé nebo šedé s délkou od 5 až do 10 metrů.Listy má eliptické.zašpičatělé , lesklé s červeným řapíkem , který se před opadem vybarvují do žluta .Má stejné problémy jako velkoplodé aktinidie s jarní rašením před mrazy , kterými bývá následně poškozována. Díky regeneraci , nový obrost vše vynahradí .Na štěstíkvěty vyrůstající na letorostech se otevírají se zpožděním a tak většinou přežijí slabší jarní mrazíky .
Plody jsou okrouhlé,zelené , dozrávající v září.Velikost bývá 22 x 12 mm s váhou cca okolo 10 gramů .Mají vynikající chuť ,jsou aromatické, kyselosladké ale jen když jsou zralé.Nezralé plody mají hnusnou chuť – jsou nahořklé s palčivou , svíravou chutí .
Výhodou je , že zralé plody se nemusí loupat a jí se tak , jak se utrhnou .
Arguta potřebuje vydatnou závlahu , jinak suchem opadávají listy .Vyniká mrazuvzdorností, úrodná .
Actinidia kolomikta Maxim
Patří do sekce Leiocarpa ( hladkoplodá ) , drobnoplodá . Pěstuje se v různých tvarech - jako keř , jako popínavá liana nebo i jako volně pnoucí.Vždy potřebuje oporu , protože její větve se snadno vylamují.Její nadzemní části se musí chránit před kočkami ,které je náruživě okusují .Kolomikta není moc vzrůstná , délka výhonů se pohybuje okolo dvou až max. do pěti metrů .Listy jsou světlezelené , které se postupně vybarvují bílými , růžovými až sytě červenými skvrnami. Jsou podlouhlé , oválné , nepravidelně zubaté s protáhlou špičkou . Zvláštností je vybarvování listů samčích rostlin , které v létě často od špičky zbělají , pozdějí zrůžoví až zfialoví přičemž spodní strana listů zůstává zelená.
Květy jsou bílé , 18 – 30 mm v průměru, plody jsou velikosti angreštu s váhou 2 gramů, jsou celojedlé i se slupkou .Nevýhodou je opadavost při přezrání . Z jedné rostliny je možné sklidit 1 – 3 kg plodů a se sklizní je možno počítat v červenci a v srpnu .
Plody jsou chutné , mají nízkou skladovatelnost a jsou určeny pro přímý konzum a nebo pro zpracování na kompoty , džemy a šťávy .Nejsou tržním ovocem u nás .
Rostliny snáší mráz –40°C , nesnáší jarní mrazíky.Na pěstování je nenáročná , nemá téměř šůdce.Vegetační nutná doba je okolo 150 dní .Na řez není náročná , vystřihávají se jen proschlé větve a zahuštěné partie .
U nás se věnuje drobnoplodým aktinidiím šlechtitel Kola , který vyšlechtil řadu velkoplodých novošlechtěnců .
S množením nejsou problémy.Řízkovanci za zelena v červnu a červenci nebo vyzrálými pruty nařezanými na podzim a uchovanými přes zimu . Roubování se také daří.
S ohledem na vysokou mrazuvzdonost mnoho odrůd bylo vyselektováno v Rusku.
Traduje se , že od roku 1909 , kdy se o tyto rostliny zajímal i Mičurin , jen zde bylo vyselektováno přes 70 odrůd a to jak maloplodých , tak i velkoplodých .
.
DALŠÍ DRUHY RODU AKTINIDIA PĚSTOVANÉ PRO PLODY II.
Actinidia WEIKI
Vznikla novošlechtěním z Actinidia arguta na Technické univerzitě ve Weihenstephan v Německu ( bavorské kiwi ).Má výhodné nakvétání od poloviny května ( po mrazivých dnech ).Vyniká celoroční mrazuvzdorností .Vydrží do –30°C .Má bujný růst , je odolná proti chorobám i škůdcům , nevyžaduje chemickou ochranu postřiky .
Plodnost je vysoká 10 – 15 kg plodů s hladkou ,jedlou slupkou . Plody rostou v trsech až do velikosti 2 cm .Tak jako ostatní aktinidie se hodí pro přímou konzumaci , kompotování , konzervování nebo k výrobě šťáv .Výhony – pruty obvykle nepřerůstají třímetrovou délku .
Actinidia Abbot,Allison,Ashoka,Bruno,Hayward již byly popsány.
Actinidia JENNY , patří mezi již prodávané samosprašné kultivary našich zahradnických závodů . Tato samosprašnost již nevyvolává nutnost samčích rostlin . Plodí již většinou třetím rokem , podobá se A. haywardu ale je drobnější , snáší chladnější klima stanoviště .Potřebuje mírně kyselou půdní reakce okolo 5,5 pH s dostatkem vody.Potřebuje kyprou zeminu ,řádně vyhnojenou kravským hnojem.
V době nasazování květů a pak po nasazení plůdků se doporučuje další dodatečné přihnojení včetně přihnojení na list .Řez se provádí na dvakrát . V zimě v únoru když povolí mrazy a pak v létě zapo nasazení plůdků
Moje zkušenosti s pěstováním Kiwi
Hana Kubíčková , Brno
Když se na našem trhu objevily první plody kiwi – tehdy pro nás exotického ovoce ,zkusila jsem nasít do misky drobná semínka.Kupodivu mi vzešlo mnoho rostlinek.Většinu jsem rozdala a asi 10 jsem po zesílení vsadila do volné půdy.Snažila jsem se některé rostlinky roubovat , ale neúspěšně .Ty zbylé rychle rostly a tak jsem musela zřídit důkladnou oporu. Asi po osmi letech se ukázaly první květy.Štěstí mi přálo a zbylé 2 rostliny byly po jednom kusu samčí a samičí .Ty samičí jsem opylila štětečkem a výsledkem byly první vlastní plody .
Následující roky bylo již více květů a máme štěstí , že u chaty jsou včely a tak je o opylení dokonale postaráno.
V dnešní době po patnácti letech musíme rostliny v jejich rozpínavosti brzdit.Nejlépe se nám osvědčilo popnutí zahradní pergoly .Plody jsou drobné ale zato jich bývá několik kilogramů .
Poněvadž jsem původně nemyslela ,že se dočkám plodů tak jsem rostliny nijak před mrazem nechránila a dosud mrazem nijak neutrpěly .
Jako zajímavost uvádím :samčí rostlinu mám těsně u studeného skleníku.Ve skleníku
Asi jeden metr od původní rostliny mi najednou vyrostla nová rostlina .
Význačná výročí členů klubu v roce 2009
Blahopřejeme
Petr Broža 50 let
Jiří Trávníček 50 let
Helena Bartošová 65 let
Jaroslav Halouzka 55 let
Hana Kubíčková 75 let
Miroslav Šrámek 65 let
Marie Hermanová 80 let
Jaroslav Koza 80 let
Emílie Čaklošová 60 let
Ludovít Pekař 80 let
Jan Hanáček 70 let
Oldřich Čapek 80 let
František Mátl 65 let
Program na rok 2009
Výborová schůze a diskuzní klub : 5.1. , 2.2. , 2.3. , 6.4. , 4.5. , 1.6. , 7.9. , 5.10. ,
2.11. , 7.12. vždy ve Středisku volného času -
Lužánky
Členská schůze : 7.2. , 11.4. , 6.6. , 10.10. , 12.12. , v nemocnici U sv. Anny
v klauzuře u spodní vrátnice ( tam , kde je příjezd sanitek )
Roubování citrusů bude v sobotu 21.03.2009 od 10 do 16 hod ve skleníkuč.2 ve středisku volného času –Lužánky , Lidická č. 50 , Brno
.
.
.
Redakce zpravodaje V Brně prosinec 2008
Býček Milan, Chaloupkova 15 , 612 00 BRNO , Královo Pole mobil 723624511