Komposty
22. 7. 2010
Komposty
Autor: Milan Býček
V našich podmínkách má většina pěstitelů rostlin problémy, kde sehnat dobrou a levnou zeminu a dobré organické hnojivo.
Jednou cestou jak si zajistit dobrý humus je kompostování organických zbytků . Zbylé cukry a škroby rozkladným procesem se stávají na určitém stupni biochemického rozkladu humusem .
Navrstvíme-li na sebe zbytky rostlin , drny , zeminu , písek , rašelinu , popel i jiné domovní organické odpadní látky , dochází i zde k biochemickému rozkladu a přeměnám , při kterých vzniká humus , který je součástí pomaleji rozložitelných částí nebo částí nerozložitelných a tuto směs nazýváme kompostem .
H u m u s je tedy tou vlastní účinnou organickou látkou pro udržení půdní úrodnosti .
K o m p o s t je směsí organických a minerálních látek , kde humus tvoří podstatu a vazbu mezi minerálními složkami kompostu a různými zbytky organické hmoty z rostlin a živočichů , které jsou v různém stupni biochemického rozkladu .
Bez činorodé práce mikrobů by nebylo humusu ani kompostu a tyto potřebují ke své činnosti určitý optimální stupeň vlhkosti a tepla . Podle stupně vlhkosti a podle přítomnosti a nepřítomnosti kyslíku se množí vždy jen určité druhy mikroorganismů .
Je-li v mrtvé hmotě škrob a cukr , snadno se v ní množí kvasinky , po nich nastupují bakterie rozkládající celulosu ( buničinu ) - jedná se o celulytické bakterie . Po nich nastupují bakterie rozkládající bílkoviny a jiné látky . Současně je část látek zcela rozložena až na minerální látky a ty jsou přijímány řasami a sinicemi , které žijí v půdě .
Půdní houby , další druhy bakterií , včetně drobných živočichů jako jsou žížaly , mnohonožky (čeleď červů ) , hmyz , obratlovci , pokračují též v přetvárné práci .
V půdě vzniká řada potravinových řetězců jejichž koncem je vždy úplná mineralizace organických složek .
Protože potřebujeme humus a ne mineralizovanou směs,nesmíme proces humifikace nechat dojít až do konce.Proto se musí komposty přehazovat a dělají se jen jako jednoleté až tříleté .
Podstatnou složkou kompostu , jak jsme si již řekli , je humus a ten rozeznáváme dvojí a to živný a trvalý .
Ž i v n ý humus je ta složka , která se rozloží během jednoho roku , která se snadno dostává do nepravého koloidního roztoku a je rychle mikroorganizmy přeměňována v minerální látky a rostliny je snadno přijímají .
T r v a l ý humus je špatně rozložitelný a má funkci fyzikálního vylepšovače půdy .Udržuje půdní vláhu ,půdní vzduch , zamezuje rychlému vyplavování živin do hloubky , má schopnost zachycovat , poutat živiny. Je vhodným prostředím pro půdní mikroorganizmy , je regulátorem náhlých změn teplot a podmiňuje spolu se živným humusem a s jílovitým podílem v půdě vznik drobtovité půdní struktury a znemožňuje vznik povrchového škraloupu na půdě .
Zeminy po obohacení humusem jsou ozdravěny a mizí tak zvaná půdní únava , rychle se obnovuje dospělost ( tzv. gaze ) a mají velkou schopnost k agregaci - tj. k tvorbě drobtovité struktury , která zajišťuje pronikání okysličené vody ke kořenům a pronikání vzduchu do půdy při současném zachování přijatelných forem minerální výživy z průmyslových hnojiv v půdním roztoku .
Další důležitá vlastnost humusu , která je dosud nenahraditelná jinými snadno dostupnými látkami , je amfoterní schopnost složek humusu . Amfoterní znamená schopnost reagovat v kyselém prostředí alkalicky a v alkalickém naopak kysele .
Humus tím umožňuje zachytit v půdě nadbytečnou kyselost nebo alkalitu a udržuje jako biologická brzda ( tzv. pufr ) správnou půdní reakci , kterou vyjadřujeme hodnotou pH ( podílem vodíkových iontů ) .
Humus se stává zásobníkem živin , kyslíku , vody , mikroorganizmů , tepla i chladna , kyselosti i alkality vyrovnané organobiominerální látkové přeměny v půdě a tím i nositelem půdní úrodností .
Citrusář č. 3 , září 1985 Býček Milan přepsáno 24.02.2006